Den trifidů – John Wyndham

Po knize jsme sáhli hlavně kvůli doporučení Davidova taťky, který jí má velmi rád. Když jí David v levných knihách vybral, totálně se mi do ní nechtělo. Protože kytky co se hýbou? To většinou není nic pro mě. Ale..

Nakonec jsem se nechala uvrtat do toho, že si spolu knížku tedy přečteme a páni! Chvilku trvalo, než jsme se dostali do děje. Také je znát, že kniha byla poprvé vydána v roce 1951, takže i když je to už několikáté vydání, stále je to už trošku starší jazyk.

Ale nic co by se nedalo. Naopak to bylo fakt husté a to nemám totálně žádné pochopení pro sci-fi 😀 Jsem spíše realista, kterého tenhle žánr vůbec neláká. Vůbec ovšem nelituji toho, že jsem si knihu přečetla – naopak ji vřele doporučuji.

Dějová linie vypráví příběh lidí, které oslepily pohybující se květiny, které si sami pěstovali. Později se ovšem trifidi vymkly kontrole a dá se říct, že ovládly svět. Takže lidé, kteří žili v pokrokové době byli vyhnáni na venkov a byli odkázáni sami na sebe a na nový začátek. Kniha nese velké poselství a spoustu témat otázek k zamyšlení. Občas není vůbec na škodu se nad moderním světem zastavit a trochu popřemýšlet.

Hodnocení: 90%

 

Jak najít lásku – Cecelia Ahern

Na tuhle knížku jsem se vrhla hlavně kvůli autorce. Cecelia Ahern totiž napsala i mou milovanou S láskou, Rosie!

Kniha vypráví o tom, jak se Christine během 14 dnů pokusí Adamovi rozmluvit sebevraždu a pokusí se dát jeho život do pořádku, i když její se také pomalu rozpadá.

Jelikož se hlavní hrdinka v nesnázích obrací na knihy, které jí v několika krocích poradí, jak se s daným problémem vypořádat, jsou kapitoly nazvány jednotlivými kroky, což mě na knize bavilo.

Všichni sice od začátku víme, jak kniha dopadne, ale na konci to přeci jen vypadá že jako ne, ale však to znáte 🙂

Kniha byla milá, ale ani z poloviny ne tak dobrá jako S láskou Rosie 🙂 Konec byl trošku americký, ale to se dalo čekat. Shrnula bych to jako fajn oddechovku, od které toho ale moc čekat nesmíte.

Hodnocení: 70%

The Carrie Diaries – Candace Bushnell

Sex ve městě zbožňuji už spoustu let – nejdříve kvůli všem těm super hadříkum, které jsem tak obdivovala a nyní asi spíš kvůli životním událostem a co si budeme povídat, je to skvělá oddechovka. Carriny deníky byly napsané až po sexu ve městě, ale vypráví nám, kdo vlastně Carrie byla, odkud pochází a jak vypadal její příchod do New Yorku.

První díl deníků vypráví příběh dospívající dívky na střední, která se zaobírá klasickými tématy, jako jsou kluci, kamarádky a sem tam nějaká párty. Prostě taková klasická knížka pro holky jako je třeba Glee.

Na knihu jsem se vrhla v angličtině, protože už s ní musím sakra něco udělat! 😀

Carriny deníky taky najdete v seriálové verzi, která se od knihy dost liší.

Hodnocení: 70%

Kosmonaut z Čech – Jaroslav Kalfař

Příběh vyprávěný kosmonautem – mužem, který si plní své sny, ale zároveň ztrácí své jistoty. Hlavní dějovou linií je Jakubova cesta do Vesmíru, ve které se retrospektivně vrací do svého dětství.

Kniha je velmi zvláštní. Často se mi nestává, že bych na něco neměla jasný názor, ale tady nějak tápu. Kniha se četla příjemně, děj byl zajímavý a nevšední. Celkově mi přišel nápad velmi zajímavý, ale možná tam na mě bylo zajímavých prvků až moc, takže mě nic z toho úplně nechytlo za srdce.

V každém případě mi asi nejbližší byly pocity Jakubovy přítelkyně, když ji na zemi nechal „samotnou“ – ano já vím, zase ty příběhy ze života 😀

Hodnocení: 75%

*Knihu napsal český autor, ale do češtiny byla přeložena až po vydání v Americe.

Co mě naučil tučňák – Tom Michell

Tuto knihu jsem četla už nějakou dobu zpět, když vyšla přeložená do češtiny. Byla ale tak nádherná a pořád ji řadím mezi knihy, které se do mě nejvíce „otiskly“, že se o ní s vámi prostě musím podělit 🙂

Tom Michell je zároveň i hlavní postavou příběhu. Dvacetiletý muž se rozhodne vyrazit do Jižní Ameriky jako učitel. Ještě před nástupem jede procestovat Uruguay, kde těsně přes odjezdem najde pláž plnou mrtvých tučňáků špinavých od ropy. Při odchodu si všimne tučňáka, který se ještě trochu hýbe a od té doby se z nich stanou nerozluční parťáci.

Kniha v sobě skrývá úžasný a dojemný příběh, chvilky k zamyšlení se nad ekologií země a spoustu cestování s pohledy do jiné kultury.

Hrozně mě mrzí, že měla kniha malou marketingovou podporu a momentálně se vyprodává v levných knihách.

Hodnocení: 100%

Bez jablka – Michelle Losekoot, Miloš Říha

Všichni asi známe ty chvíle kdy si říkáme, že náš přítel/přítelkyně je snad úplně odjinud. Třeba když mu řeknete: „Miláčku, dones mi prosím ten růžový svetr,“ a po tom co se vás zeptá na tři další otázky ohledně toho, v jaké že skříni máte oblečení a v jaké poličce se nachází, vám stejně donese fialové tričko. A přesně na toto téma je kniha Bez jablka.

Strukturovaná je do jednotlivých témat, na které vidíme pohled jak ženy, tak muže. Články prý psali nezávisle na sobě, o to je to občas větší sranda.

Kniha je nádherně graficky zpracovaná jak uvnitř, tak zvenku. A ty jednobarevné stránky s vtipnými poznámkami, ty jsou báječný! Jediné co bych knize vytkla, je občas až trochu pubertální humor autorů. Občas mi to trochu připomínalo mé spolužačky na začátku střední 😀

Knihu bych ohodnotila jako vtipnou oddechovku, ve které si každý něco najde.

Hodnocení: 75%

Americký sniper – Chris Kyle

Do této tématiky se mi dobrovolně moc nechtělo, ale zvědavost rozhodla za mě.

Chris Kyle popisuje deset let života amerického odstřelovače u týmu Navy SEAL. Prožíváme s ním výcviky, chvíle v bojích, plánování, střípky z osobního života a také určitá traumata z války. V nějakých kapitolách naleznete i popisy různých pušek a podobných serepetiček co vojáci využívají a já jim vůbec nerozumím.

Kniha je psaná velmi čtivě – řekla bych, že pro široké spektrum lidí. Co se mi ale nelíbilo, bylo Chrisovo, pro mě až přehnané, vlastenectví. Předpokládám, že asi vstupuji na tenký led, ale z pohledu ženy je to pro mě naprosto nepochopitelné. Zkrátka zde byly velmi zřetelné rozdíly v lidských prioritách, ale to je přirozené.

Vyplatí se dočíst až do konce a nevynechat doslov. Počítejte ovšem s tím, že americké prvky jsou v knize zkrátka na každém kroku.

Hodnocení: 75%

*Kniha je i docela povedeně zfilmovaná

 

Osm – Radka Třeštíková

Radčiny knihy jsou prostě samozřejmostí, která v mé knihovně nesmí chybět. Jestli tuhle povedenou rodinku neznáte, vřele vám doporučuji je sledovat na facebooku a instagramu, vždy mi prodlouží život o pár minut 🙂

Kniha začíná „skoro koncem“ a tak přináší originální pohled na příběh. Hlavní hrdinkou je Michaela, která leží postřelena v nemocnici a my se postupně dozvídáme, jak to všechno začalo a proč se tam vlastně ocitla.

Jako vždy se v knize objevují různé životní události, pády a lásky. Knihu často vidím popisovanou jako detektivku, což mě asi tak dlouho od jejího přečtení odrazovalo. Kromě postřelení hlavní hrdinky to podle mého ale s detektivkou nic společného nemá (děj rozhodně není popisován nějak temně a u čtení se nemáte důvod bát).

Kniha je čtivá, chvílemi i fascinující a moc se mi líbil motiv nekonečna, prolínající se celou knihou. Nicméně u mě stejně stále vedou Bábovky, které jsou pro mě prostě srdcovkou 🙂

Hodnocení: 85%

Recenzi na knihu od Radčina tchána najdete ZDE.

Krasojezdkyně – Jojo Moyesová

Trocha romantiky v té nekončící zimě neuškodí, že. Po dlouhé době jsem tedy sáhla do části knihovny, kde na mě čekají všechny knihy od Jojo v tom super jednotném přebalu – čím víc série ladí, tím je to lepší!

Krasojezdkyně vypráví příběh mladé slečny, která žije v Londýně se svým dědečkem. Život žijí skromný a mezi ostatní děti Sarah moc nezapadá. To jí ovšem netrápí, její velikou vášní a kamarádem je totiž její kůň, kterého s dědečkem cvičí.

Paralelně s příběhem Sarah nahlížíme do života mladé právničky, které se nedávno sesypalo manželství.

Jak už to u příběhů Jojo bývá, i tady se příběhy protnou – tentokrát při nešťastné události, která se Sarah přihodí. No a co u příběhů Jojo Moyes ještě bývá? Ten správný konec, že 🙂 I když je vám to celý příběh jasné, stejně napjatě čtete dál, protože co kdyby přeci ne, to by takhle nešlo!

Kniha se četla příjemně a i přes relativně dost stránek, se mi jen těžko odkládala z ruky. Prolínání minulosti s přítomností, které se v knize objevuje mě také velmi bavilo. Jediné, co mě u knihy mrzelo byl skoro až průhledný papír, přes který byly vidět asi dvě další stránky.

Hodnocení: 80%

David Lagercrantz – Muž, který hledal svůj stín

I přes to, že nejsem velký fanda detektivek, Milénium jsem si okamžitě zamilovala. Muž, který hledal svůj stín je již pátým dílem ze série Milénium a druhou knihou, kterou David Lagercrantz na Larssonovu sérii navazuje.

Příběh začíná ve věznici, kde je umístěna Lisbeth Salanderová. Jako vždy se v příběhu objevují známé postavy, známá kostra děje (nějaká žena je v neprávu, známé postavy problém vyřeší a následuje článek, který se v Miléniu vydá). Tím ale rozhodně nechci říct, že by mi knihy nějak zevšednily. Co jiného se taky dá v detektivce vymyslet, že 🙂

Oproti ostatním dílům se mi Muž, který hledal svůj stín zdál takový málo detektivkový 😀 Nejvíce akce bylo zkrátka na posledních šedesáti stranách, ale i přes to mě příběhy Lisbeth a Mikaela moc baví 🙂

Na první pohled vypadá Milénium jako pořádná bichle, ale všechny díly se četly tak skvěle, že jsem je vždy přečetla během pár dnů.

Recenzi na předchozí díl naleznete ZDE.

Hodnocení: 80%