Klidné místo odpočinku, to by měla být Koh Lanta. Noooo, milé to tam bylo, ale asi jsem čekala větší klid, po relativně rušných dnech jsem se na Lantu dost těšila. Co se týče ubytka, měli jsme tu nejhorší ubytko za celý pobyt. Asi jsme úplně neměli věřit fotkám, ale když ono to vypadalo fakt krásně 😀 Realita byla trochu jinde, v pokoji jsme měli mini okno kterým jsme koukali na zeď baráku přilepeného na náš, všude byla hrozná špína a každý den jsme dostávali stejně suchý toast k snídani. Musíme ale uznat, že ubytování nebylo nijak drahé, ale kdyby nám v pokoji celé 4 dny nebyla cítit kanalizace a pravděpodobně ten rozkládající se odpad v moři pod námi, rádi bychom si připlatili. To máme beztak za to, že jsme chtěli bydlet v domku na kůlech v moři, stejně jako v bungalovu na Phi phi 😀
Nejzáživnější věcí na Lantě pro nás byla škola vaření – Cookery thai school. Asi nebudu zmiňovat jak dlouho jsme místo hledali, mysleli byste si, že jsme úplně marní 😀 Na kurz jsme se nakonec úspěšně objednali a další den pár hodin vařili – s ostatními účastníky jsme hlasovali o 4 jídla která si připravíme, potom jsme je společně uvařili a následně snědli. Bylo super jíst vlastnoručně uvařené Phad Thai, návštěvy jsou vítány 😀 Během kurzu jsme se dozvěděli spoustu zajímavých tipů, smáli jsme se roztomilé Thajce která kurz vedla a za pár korun jsme si koupili ten nejsuprovější nůž, který se stal oblíbencem v naší domácnosti. Z kurzu si odnesete horu jídla na později a kuchařku s důkladně popsanými recepty. Kurz nám vyšel akorát na Vánoce, takže jsme to měli jako takový Thajský štědrovečerní oběd :D.
Po cestě ze školy vaření jsme se stavili v útulku hned za rohem – Lanta animal welfare, kde jsme vyrobili pár hraček pro pejsky na společném workshopu, pohráli si se zvířátky a já jsem pomazlila všechny kočičky, které se nechaly 😀 V útulku bylo spoustu dobrovolníků a za příspěvek si můžete vybrat nějaký předmět z útulkového „merche“.
A teď k tomu obávanému vodopádu – Khlong cha waterfall. Dobře, po cestě nebylo nic, co byste nečekali, prostě džungle, hmyz a dokonce i neochočené opičky. Ale pro citlivku jako jsem já na mě byla tahle džungle trochu moc husté a divím se, že mě odtamtud David vůbec dostal 😀 Pro představu jsme museli jít většinu cesty řekou, protože to byla jediná část, kde nad námi byly pavučiny alespoň o metr dál. Moje panická hrůza z pavouků se tady asi ještě prohloubila 😀 Samotný vodopád je hezký, jen nebyl tak silný jako na jiných fotkách, asi z období sucha. Lidí se nicméně i přes tu cestu odvahy u vodopádu střídá dost, asi jsem prostě jenom přecitlivělá 🙂
Jedním z posledních výletů byla cesta k majáku Lighthouse Koh Lanta, který se nachází v národním parku. Za poplatek jste bez skútru vpuštěni do areálu s čistými plážemi, majákem, naučným okruhem džunglí a insta houpačkou 😀 Na procházku to bylo fajn, ale mě prostě nedalo to, že bylo vidět jak moc je to udržované oproti jiným částem Thajska.
