Země úsměvů, krásné přírody, výborného jídla, nádherného podmořského světa se spoustou turistů tam, kde se dali čekat. Takhle bychom asi mohli popsat Thajsko, které jsme zažili 🙂
Thajsko jsme se rozhodli navštívit přes Vánoce. Proč? Fakt nevíte? 😀 Hlavním důvodem bylo samozřejmě teplo, nějak jsme se ještě nesmířili s tím, že má přijít zima a utéct do tepla znělo fajn. Dále pak kvůli vánočním shonům, které v Čechách každoročně propukají už od začátku listopadu a kterým se velkým obloukem vyhýbám, bohužel ne vždy je to možné.
Letenky jsme kupovali ještě v létě, kdy jsme natrefili na fajn cenu, vyšly nás něco málo přes 12 000 s Quatar airways.
Ubytování jsme, což u nás není tak časté, měli zajištěné dopředu, protože nám přišlo pohodlnější si rozvrhnout dny na místa, která jsme chtěli navštívit, aby se nestalo, že nějaké místečko vynecháme. Naše cesta vedla z Krabi do Phuketu, následně na Phi phi island a posledním místem byla Koh Lanta.
Doprava v Thajsku se nám moc líbila. Na většině míst je možné si půjčit skútr, se kterým projedete všechna místa, která vás zajímají a nemusíte se na nic a nikoho ohlížet, což nám ohromně vyhovovalo 🙂 Na delší trasy se pak využívají autobusy, minivany, trajekty a rychlo lodě, ale o tom v následujících dílech cestopisu.
Místní byli na všech místech skvělí. I když pracovali v turistickém ruchu, dalo se je v klidu s úsměvem odmítnout aniž by na vás dotírali a byli otravní, čehož jsme si oproti Srí Lance neskutečně vážili. Všude se na nás lidi smáli a byli ochotni s čímkoliv pomoci, aniž by hned potom natahovali ruce pro peníze. Určitě v tom má roli celková úroveň žití thajců na jižním pobřeží, přeci jen se mají mnohem líp než srí lančani. Je to smutné, ale bohužel je to realita a Thajsko je opravdu znatelněji vyspělejší.
Co se týče domluvy s místními, byl to občas doslova porod 😀 Většinou se dalo v pohodě domluvit pomocí základních slovíček a samozřejmě pomocí rukou. Po telefonu a v psané formě to ale byl větší oříšek, mohla bych to shrnout tak, že jsme si málokdy rozuměli.
Jídlo bylo výborné. I přesto, že mi nedělalo celý pobyt úplně dobře, nemohli jsme se ho totálně nabažit 😀 Ochutnávali jsme všechny možné místní speciality, ovoce, street food.. Nejlevnější jídlo jsme ochutnali za 50 bahtů na ulici, nejdražší jídla jsou pak v typických restauracích v západním stylu, kde ceny stoupají občas i výš, než v pražských restauracích. Průměrně jsme ale jedli za cca 90 bahtů/porce. Porce jsou relativně velké (když jíte u místních), takže pokud nejste takoví jedlíci jako my, jste schopni se z jedné porce najíst oba 🙂
V potaz musíme také brát to, že jsme Thajsko navštívili v hlavní turistické sezóně, což mělo určitě na ceny a počet turistů veliký vliv. I přesto, že mělo být jíž období sucha (listopad – únor), dost často nám sprchlo a zažili jsme také dvě obrovské bouřky, které nás na dvě hodiny uvěznili uvnitř.
Na závěr bych ráda vyvrátila mýtus o tom, že kromě letenky je Thajsko levná záležitost. No, kdybyste tam jeli formou slow travelingu, daly by se výdaje stáhnout na menší než v Čechách. Pokud ale jedete cestovat především do míst, kde je turismus hodně rozšířený jako místa, na kterých jsme byly my, je to opravdu velmi nepravděpodobné. Jako všude se ceny odvíjejí od toho, co chcete zažít, od lokality ve které jste a samozřejmě míst, na kterých se stravujete. Velmi levné žití najdete spíše ve středu, než na pobřeží a proslavených ostrovech.
