Den trifidů – John Wyndham

Po knize jsme sáhli hlavně kvůli doporučení Davidova taťky, který jí má velmi rád. Když jí David v levných knihách vybral, totálně se mi do ní nechtělo. Protože kytky co se hýbou? To většinou není nic pro mě. Ale..

Nakonec jsem se nechala uvrtat do toho, že si spolu knížku tedy přečteme a páni! Chvilku trvalo, než jsme se dostali do děje. Také je znát, že kniha byla poprvé vydána v roce 1951, takže i když je to už několikáté vydání, stále je to už trošku starší jazyk.

Ale nic co by se nedalo. Naopak to bylo fakt husté a to nemám totálně žádné pochopení pro sci-fi 😀 Jsem spíše realista, kterého tenhle žánr vůbec neláká. Vůbec ovšem nelituji toho, že jsem si knihu přečetla – naopak ji vřele doporučuji.

Dějová linie vypráví příběh lidí, které oslepily pohybující se květiny, které si sami pěstovali. Později se ovšem trifidi vymkly kontrole a dá se říct, že ovládly svět. Takže lidé, kteří žili v pokrokové době byli vyhnáni na venkov a byli odkázáni sami na sebe a na nový začátek. Kniha nese velké poselství a spoustu témat otázek k zamyšlení. Občas není vůbec na škodu se nad moderním světem zastavit a trochu popřemýšlet.

Hodnocení: 90%

 

Komentáře: 2

  1. moja obľúbená 🙂 má perfektný začiatok „Když se probudíte v den, o kterém náhodou víte, že je středa, a všechno kolem připomíná neděli, začnete tušit, že něco není v pořádku.! 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *