Lovení kešek v Lednici aneb náš víkend plný bahna

Poslední dobou vyrážíme za přírodou hlavně z jednoho důvodu… hledat kešky! Tenhle sport si pamatuji z dětství, kdy jsme pár kešek objevili, ale nebylo to nic, co bychom pravidelně dělávali. Ovšem teď jsme do toho s Davidem spadli po hlavě a kdekoliv jsme, větříme, zda není na obzoru nějaká skrytá krabička 😀

Už nějakou dobu David mluvil o zámku Lednice, vyrazili jsme tedy do ledové zimní zahrady 🙂 V celých zahradách nás bylo opravdu málo a tak jsme měli možnost si je v klidu projít, povídat si a prostě jen tak být spolu 🙂 … a ulovit pár kešek 😀 První z nich byla v zahradě. Kešky lovíme tak, že já naviguji k místu, čtu popis a ta špinavá práce, kdy musíte někam strkat ruce, odendat špinavý kámen nebo nedejbože se zamazat bahnem, zbývá na Davida 🙂

Když jsme se tak procházeli zahradami, v dálce se nám ukázal minaret, který prostupoval z mlhy. „Jé hele, minaret! Půjdeme?“ Když jsem vyřkla tuhle otázku, ze začátku mi nepřišla hloupá. Sice byla zima, ale David je pořád horký, takže ruce mi určitě rád zahřeje. No, tak jsme vyrazili.

Problém nastal ve chvíli, kdy jsem hledali druhou kešku. David si vždy hraje na nezávislého muže a snaží se kešku nalézt sám bez nápovědy. Objevili jsme takhle obydlí bezdomovců v úzké chodbě ve viaduktu, David se vymáchal celý v bahně přesně tak, jak to znáte z filmu, málem jsme zahučeli do rybníku v zápalu honby kešky a pak našli kešku hned u cesty v úzkém průchodu.

Po pár hodinách jsme už seděli doma v čistém oblečení, narvaná pračka běžela a my jsme dokonce na minutu přesně stihli lhůtu na parkování, když jsme skoro ve tmě pospíchali od Minaretu k autu, protože jsme si nechtěně zvolili delší cestu (jako vždycky).

Pak vzniklo předsevzetí, že o víkendu prostě už tu seminárku do školy jako musím napsat. No jasně, v sobotu dopoledne jsem připravovala jídlo na sraz s naší Culturea partou a David už mě odvážel na chatu na druhém konci světa, než na který jsem zvyklá.

Sice se v chatě netopilo, byla zvenku celá obalená bahnem a nábytek se rozpadal, ale nám nic nechybělo, protože jsme měli spoooostu jídla a bonusem byla prohlídka místní fauny v podobně myšky pod linkou, která ujídala pizzu.

V neděli jsme si to po super snídani už uháněli chladnou přírodou a s mužem přemýšleli, kde bychom jednou ten náš vysněný baráček chtěli. Blízko budou lesy a příroda, to je jasný.

Doma na mě čekala boží knížka, kterou jsem už nějakou tu dobu vyhlížela a svíčka, která po zapálení praská jako krb 🙂 No co myslíte, že jsem po zbytek dne dělala? 🙂 ležela s těmi mými chlapáky v dekách, vedle mě praskal krb a já si snila o naší další návštěvě Norského srubu 🙂

A co že ta seminárka? No hádejte.. 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *