Tak, je to tady a my se musíme rozloučit. Dnes je den našeho odjezdu ze Srí Lanky a před námi dlouhá cesta domů se zastávkou na Maledivách a v Dubaji.
Po dopoledni v bazénu už musíme opustit tenhle malý ráj a vyrazit do prudkého odpoledního sluníčka. Naštěstí to máme jen kousek na pláž a k restauracím. Nakupujeme poslední jídlo na cestu a jdeme se naposledy na Srí Lance naobědvat.
Vybrali jsme si restauraci s výhledem na pláž a pískem pod nohama. Už se nemůžeme dočkat domů, a tak jsme pro tentokrát vybrali restauraci s trochou západního stylu. Nicméně bez Srí Lanského jídla se poslední den prostě neobejdeme a tak si dáváme poslední rice and curry a posloucháme hudbu, která nám tak chyběla.
Do odletu nám zbývá asi osm hodin a tak nějakou část času trávíme v této roztomilé restauraci. Objednáváme si ještě smaženou rýži s sebou a vyrážíme čekat ven na uber, který jsme si objednali. Na rýži nezapomeňte, tak jako my prosím.
Uber u nás má být za 5 minut, ale kde nic tu nic. Tak jsme se usadili v restauraci hned u silnice na smoothie a kokosovou vodu. Po 15 minutách uber stále nikde a tak voláme dalšího. Nikde stále nejsou ani naše objednané drinky. Další uber přijede místo za 10 minut za minut 20, ale naše drinky stále nikde. Sečteno a podtrženo, přes 30 minut jsme čekali na dva drinky, na kterých pracovali 3 lidé a restaurace byla poloprázdná 😀
Když jsme dorazili na letiště, měli jsme ještě několik hodin čas a tak jsme je strávili nakoupením posledních nezbytností a dárečků. Když přišel čas, nechali jsme si odbavit krosny a poslat je až do Prahy. Ale pak jsme si vzpomněli… na smaženou rýži! No, do Prahy dorazíme až za dva dny, myslím, že se máme na co těšit 😀
Po šťastném letu dorážíme asi v 10 na Maledivy. Letiště zabírá polovinu ostrova jménem Male. Na kontrole nám zabavili letenky do Prahy, že prý si máme nechat další den vytisknout nové. No, dobře, i když se mi je moc dávat nechtělo. Venku je již tma a naše ubytování přes airbnb má být vzdálené asi 4 kilometry.
Když vycházíme z letiště už slyšíme vlny. Mezi letištěm a oceánem je pouze malá silnice! Páááni, sem se někdy musíme podívat. Pro pár lidí si dokonce připlouvají čluny, které je odvezou na jiný z ostrovů. No prostě boží! Až na to, že taxíky tu prý již nejezdí.
Když jsme konečně našli autobus, který nás zaveze přes uzoučkou silnici, která spojuje letiště a město, zjišťujeme že neberou eura. Takže běžíme vyměnit peníze a čekáme na další autobus. Podle instrukcí z navigace vystupujeme a po chvíli zjišťujeme, že na adrese, kterou nám muž z airbnb zaslat to na ubytování rozhodně nevypadá, voláme a voláme.. Dozvídáme se, že muž u sebe neměl místo a tak nám domluvil ubytování v nějakém hotelu.
V 11 večer, bez navigace, s hovorem za 70 korun se jdeme poprat se svým osudem. Naštěstí se objeví anděl z nebe v podobě mladého muže, který nám říká, že tento hotel je asi 2 kilometry daleko a že se s námi rád projde, prý je to hezká procházka. Byl to jeden z nejmilejších lidí, kterého jsme potkali. Když nás odvedl na hotel, nic od nás nečekal a s přáním šťastné cesty domů nás pozdravil a šel 2 kilometry zpět k sobě domů.
Hotel má stále otevřeno a tak jdeme na recepci. Domlouváme se v kolik bude snídaně, na heslo na wifi když dojde řeč na platbu.. „chcete zaplatit už dnes, nebo až zítra?“ Oba na něj s Davidem koukáme a říkáme, že už jsme platili asi před týdnem. Po hodině domlouvání zjišťujeme, že peníze z našeho účtu sice odešly, ale přišly k jinému muži. Později z recepčního také vypadlo to, že toho muže vlastně vůbec nezná a že mu prostě jen řekl, že někdo dorazí.
Ptáme se ho tedy, jestli má nějaký pokoj a plánujeme problém s airbnb vyřešit později. Když v tom nám muž řekne, že pokoj, který byl vlastně rezervovaný pro nás si právě teď někdo zarezervoval přes booking.com.
V půl druhé ráno si tedy jdeme hledat pokoj do ulic. Naštěstí je docela blízko hotel s volným pokojem a tak platíme už druhý pokoj a jdeme spát.
